reMarkable 2 Type Folio – krok nesprávným směrem?

Hned na začátku přiznám barvu. Nejsem cílová skupina pro tuhle jinak důmyslně řešenou klávesnici.

Jako předplatitel služby Connect jsem v době příchodu klávesnice na trh dostal slevu ve výši 50 EUR, která jak se ukázalo, byla pouze dočasná. Minulý týden mi přišel e-mail s upozorněním, že nabídka brzy končí. Ve skutečnosti jsem o nákupu obecně spíše vychvalované klávesnice nepřemýšlel, protože absence českých znaků je v mém případě show-stopper. Nicméně marketingové oddělení reMarkable ví, co dělá. Takže jsem ji objednal.

Facepalm.

Obyčejně bývám vůči podobným praktikám imunní (mno…), ale jelikož jsem předchozí obal vlastní hloupostí esteticky znehodnotil – k tomu se dostanu za chvíli, paradoxně mi klávesnice vycházela o pár euro levněji než nové Book Folio. A to se přece vyplatí.

Nebo jsem si to aspoň myslel.

Jelikož jsem nespěchal, smířil jsem se s delší dobou dopravy, protože 20 éček za zrychlené dodání se mi platit fakt nechtělo. Tady mě reMarkable nebo spíše DHL příjemně překvapilo. Navzdory avizovaným 12 až 15 pracovních dnům, jsem ji měl doma za tři. A to do toho počítám i víkend!

Za pouhých pět ojro, super!

Instalace byla triviální. Jelikož jsem měl v tabletu nejnovější verzi firmwaru, stačilo ji připojit a zvolit, kterou klávesou chci ovládat zkratky.

Věděl jsem, že obal s klávesnicí bude mnohem těžší než klasické Book Folio a také, že tablet přibere na objemu. Netušil jsem ale, že s tím budu nakonec mít mentální problém.

Zatraceně velký problém.

Tu váhu bych asi překousnul, stále se bavíme o hmotnosti pod 900g komplet s tabletem a tužkou. Nicméně díky výšce mám dojem, jako kdybych psal do iPadu. To je nakonec vidět i na fotkách.

A to se mi moc nelíbí.

Taky jsem si všiml, že svrchní obal klávesnice je tenčí a je… jak to jen říct, „plandavější“. Pojďme mluvit v číslech. Originální Book Folio má tloušťku chlopně 2,7 mm. Type Folio má přední – tedy tu svrchní stranu přesně o jeden milimetr tenčí. Ono se to nezdá, ale je to dost. Viz galerie dole.

Je to sakra znát!

Ne že by předchozí Book Folio přinášelo větší pocit sucha a ochrany, ale zkrátka na první dobrou je bytelnější. Výrobce se patrně poučil z předchozích nezdarů a – byť nesestavil elektrickou kytaru, zvolil na údržbu pocitově lepší materiál. Tím se dostáváme k tomu, co se mi povedlo nebo spíš nepovedlo s předchozím obalem.

Vnitřní strana Book Folia je opatřena čímsi, co se dá nazvat sametem. Ten je, jak známo, tak trochu magnet na nečistoty. Už se mi párkrát podařilo obal uvnitř zaprasit, ale nikdy to nebylo nic, co by nespravil vlhký hadřík. Tentokrát jsem ho paradoxně „ušpinil“, když jsem neopatrně položil rozevřený tablet na stůl, na kterém zůstalo trochu vody od dna hrnku. Podotýkám, že to byl hrnek s čistou vodou. Zkrátka udělalo se kolečko, o kterém jsem si myslel, že uschne a zmizí.

No, nestalo se.

Jelikož jsem chtěl mít obal zase jako nový, tak jsem se rozhodl vydrhnout celý vnitřek.

Ajajaj! To jsem neměl dělat.

Bohužel jsem použil víc vody, než bylo zdrávo a ta se dostala dovnitř chlopně. Tak nějak předpokládám že základ každého Book Folia je tvrzený papír, přesněji lisovaný karton. Ten má obecně tendenci po styku s vodou nabobtnat. Od té chvíle mám přední stranu – respektive její okraje, trošku zvrásnělé. Na funkci živočicháře to vliv nemá, ale umíte si představit – zvlášť pokud jste četli mé předchozí příspěvky, jak mě to škrábe na mozku. Takže jsem ho nechal pomalu usušit, a když se voda odpařila, snažil jsem se vystouplé okraje zažehlit žehličkou přes utěrku. Trochu to pomohlo. Nicméně to zvrásnění je pořád vidět.

Trvalo mi asi měsíc, možná dva, než jsem se s tím psychicky smířil. Sám sebe jsem přesvědčil, že je to jen obal (i když za 160 éček, oh my Lord)  a slouží svému účelu. Zkusil jsem ho reklamovat. Říkám zkusil, protože bylo nad slunce jasné, že mi vlastní blbost neuznají. Jasně, že neuznali. Nemůžu je vinit, jen sebe.

No, debil.

Takže když přišel zmíněný e-mail, tak jsem tu klávesnici prostě koupil. Říkal jsem si, že budu mít zase hezký obal a tablet bude celý jako nový.

Takže asi tak.

Type Folio má svrchní i vnější část z jiného materiálu. Svrchní část je z eko-kůže (to je fancy jméno pro koženku), je hladší a v případě hnědé varianty je i o odstín světlejší než Book Folio. Vnitřní část už není sametová, je hladší a o dost “umělejší”. Myslím, že se díky tomu bude líp čistit.

Zkoušet to ale nebudu.

Type folio má přesahující a “zažehlené” okraje. Tady nevím, jestli je to lepší nebo ta horší varianta. Zdá se, že se narozdíl od Book Folia nedostane do chlopně voda, pokud to přeženete s čištěním. Nicméně tohle řešení u mě osobně nevzbuzuje důvěru. Mám neblahý pocit, že se ty okraje budou časem třepit. Doufám, že se pletu. To může ukázat jen čas.

Samotnému řešení složení a vyložení klávesnice nemám co vytknout. Popravdě musím smeknout, jak to v reMarkable vymysleli. Za tohle by se nemusel stydět ani Apple.

No a tady moje recenze klávesnice jako takové asi končí.

Cože?

Je to jednoduché. Nebudu ji z 99 % používat. Ptáte se proč? Tak za á, principiálně mi klávesnice k zařízení nesedí. Je to elektronický diář. Dokonalý diář. Skvěle simuluje obyčejný papírový blok a tužku. Proto jsem si reMarkable pořizoval. Už jsem dřív zmínil, že si neumím pracovní život bez něj představit. Klávesnici prostě nepotřebuji. Jsem si téměř jistý, že názor jen tak nezměním.

Výrobce by totiž musel hodně, ale opravdu hodně zapracovat na softwaru. Hned jsem našel bug (možná to souvisí s mojí profesí), který mě neskutečně, ale opravdu neskutečně se… irituje. Za bé, těžko na první dobrou zvolíte pozici textu (tato vrstva je mimochodem tužkou needitovatelná ve smyslu přesunutí), a jak začnete mazat písmenka klávesou backspace, přimotá se do toho část ručně (tužkou) psaného textu a ta se začne posouvat směrem vzhůru k okraji textové vrstvy. O téhle chybě vím minimálně půl roku. Doteď to nebyli schopni opravit, a dost pochybuji, že si toho nevšimli. No a za cé, nemoznost psat cesky, sorry jako.

Na flexení možná dobrý, v praxi totálně na pikaču. Pro mě osobně určitě.

Abych jen nehanil. Pokud jste zvyklí na QWERTY klávesnici (já jsem fosil, co má radši QWERTZku) a píšete třeba v angličtině, proč ne. Já si use-case nenašel. Znova opakuji, v mém případě vyhrála spíš vidina ušetřených peněz a možnost mít zase dokonale krásný obal.

Klávesnici jsem bral jako bonus, kterou můžu, ale spíš nepoužiju. Jenže jsem jaksi nepočítal, že mi vyšší posazení tabletu o pouhé 3mm bude vadit. Nejspíš se vrátím ke starému dobrému, byť vrásčitému Book Foliu. No a těch pár set gramů navíc v batohu bohužel poznám. I to byl důvod, proč jsem třeba přestal do práce tahat iPad s Magic keyboardem. Je to jako kdybych do batohu přihodil cihlu.  Jasně iPad je těžší s klávesnicí skoro o půl kila než reMarkable s Type Folio. Když popadnu MacBook a reMarkable a vyrazím na schůzku, už je váha znát. Do toho hrnek s kafem a už si připadám jako stěhovák.

Just kidding.

Nemusíte se mnou souhlasit, ale přišlo mi fajn vás upozornit. Já se k té klávesnici vrátím až zapracují na práci s textem. Zatím no-go.

Sorry, reMarkable.

“Když už se s tímhle textem moříš, tak bys mohl napsat něco o zpracování a tak…”

Tak jo, dobře.

Dílenskému zpracování není snad kromě vrchní chlopně co vytknout. Je to zřejmá úlitba o co nejmenší tloušťku. To se dá asi pochopit.

Jak píše?

S mým stylem psaní “zakrnělý pazhnát” se neodvažuju posuzovat, jestli se na ní píše rychle a přesně. Ale porovnat ji s Magic Keyboard od Apple můžu, to jo. Type Folio má klávesy nepatrně menší (v porovnání s verzí na 12.9 iPad) a mají i o pár desetinek milimetrů vyšší zdvih. Rozestupy mezi klávesami jsou také o pár desetinek větší než u Apple. Type Folio mi však připadá o dost tišší, a to díky absenci efektu jeskyně, tj. dutý a zvuk, které vydává při datlování Magic Keyboard.

Stejně jako ta od Apple nemá fukční klávesy F1 – Fx. Na co taky. Horní řada kláves se speciálními znaky je zmenšená, ale to nejspíš víte dávno. Type Folio nemá Dylýt ani Escapééé. O možnostech formátování textu psát nebudu, můj názor znáte. Tak pro jistotu znova: je to na pikaču. Všechno tak nějak přes ruku.

Nah nah.

Není podsvětlená. Taky, na co? Ani tablet není. Na druhou stranu, písmenka abecedních kláves jsou vyvedené v zářivě bílé. Hezké.

Materiál klávesnice je z bytelného plastu a je příjemný na dotyk. Stisk kláves je jistý a bez vyklání. No aby ne.

Za ty prachy. 

Líbí se mi dvě možné polohy tabletu, jedna je klasická ve stylu notebooku, druhá je zase více do grafického tabletu. Viz pikčrs v galerce.

V obalu sedí reMarkable jako přibytý. Lépe než v Book Folio. Palec nahoru.

Cena: Bez slevy 199 EUR. No. No… Das ist majlant Herr Trottel, sflašť dyž kláfesnitze neuměla tšesky. Umglaubliš.

Vostuda, pane vachmajstr. No a teď odbočka, která tu dlouho nebyla. Haha.

Největší traffic na mých stránkách vytváří články o reMarkable. Občas někoho z vás zájemců o tablet chtivých ulovím a vy si na odchodu stáhnete moji knížku. Nakonec, proto jsem tyhle stránky spustil.

Takže, otázka zní: Chcete si přečíst něco dobrýho a napínavýho?

Tos přehnal, frajere.

Ne, fakt,  On ten můj Klaun vlastně není úplně sci-fi. Možná jsem ho tou kategorizací trochu zabil. Těžko se zařazuje. Je to spíš thriller, Akce, napětí, překvapení, trochu sexu (ne moc a ne vulgární) a nechybí mu drsnější humor. Jako vím, že je to blbý, říkat to o vlastním díle, že je dobrý, ale vážně mám převážně takovou odezvu. Snad vás nalákám tímhle.

Mojí mamce je přes sedmdesát a taktně, a pak i celkem netaktně naznačila, že sájfáj není nic pro ni. Po dvou letech jsem ji k tomu nakonec přiměl.

Ty vole, tak tohle už bude fakticky trapný.

Volala mi kvůli Klaunovi celkem třikrát. Poprvé, že je na dovolené a celý den sedí na terase v křesle, místo toho, aby se koupala v moři, a že nemůže přestat a že ji z toho bolí zadek. Ze sezení, ne z knížky. Že je to dobrý a že to neříká jen proto, že jsem její syn. Že i když to není její parketa, baví jí to číst. Podruhé se ozvala, když jsme zjistila, že má ve čtečce poškozenou verzi knihy a chybí v ní kus poslední kapitoly. Potřetí, když ji dočetla a ptala se mě na věci, které ji nebyly jasné. Trochu se jí pletly postavy. Je jich hodně, uznávám, ale nejsou v příběhu bezúčelné. Navrhla, abych udělal seznam postav a dal ho do knížky. Jako správný syn jsem ji poslechl. V nejnovější verzi tedy už je. Poznámka: Jednotlivé verze se liší pouze v opravách přelepků. 🙂

Tak co? Nechcete ji zkusit taky? Dá se nahrát i do reMarkable…  A je zadarmo… V pédefku nebo epubu, Hm? Hmm? Hm!

 “Netlač.”

A proč ne? Vždyť mamka nebyla jediná, kdo se k mému psaní stavěl skepticky a změnil názor. Socsítě mi obecně nefungují, Neumím to.  Ale nějak se prodat musím, ne? Mám pochopitelně odezvy i od mně neznámých lidí, Nemůžu s jistotou tvrdit, že se vám bude líbit. Poznáte to po přečtení jedné, maximálně dvou kapitol.

Konec reklamy.

Možnosti stažení knihy

Co budu s tou klávesnicí dělat? Prodat? Překvapivě ne. Nechám si ji a budu doufat.

Facepalm. Again.

Zatím zůstane v mé skříni plné zbytečných a nutně chtěných věcí. Jasně, můžu ji vrátit, ale neudělám to. Ne že bych 200 EUR nepovažoval za peníze, ale vlastně mě nic nestála. Díky všem, co jste si koupili reMarkable přes referral kód. Uvidíme, zda chlapci a děvčata vývojářští nezlepší uživatelský komfort textového rozhraní a pak se uvidí.

Takže jak? Stojí za to nebo ne? Vyplatí se?

Eéééé… Ne.

Nemyslím si, ani když jí prominu absenci českých znaků. Mně ta klávesnice nedává smysl. Podle mě je to krok vedle. Páté kolo u vozu, které ničemu nevadí, ale ani nepomůže. Prostě si neumím představit, že se dá reálně dlouhodobě používat k psaní poznámek, kromě v hezkých propagačních videích. Dokázal bych si to představit, kdyby systém tabletu emuloval jednoduchý textový editor. Ořezaný, ale editor, ne parodii na práci s textem, kterou nelze pochválit ani s přimhouřením obou očí.

Obávám se však, že chod editoru je nad současné hardwarové možnosti reMarkable 2. Pokud něco takového nabídne třetí generace, znám lidi, co se živí psaním a klasický tablet s klávesnicí jim z různých  důvodů nevyhovuje. Ti by za skladný psací stroj s možností dopisování ručních poznámek a následnou editací v počítači trhali i končetiny.

Z mého pohledu je Type Folio spíš pro nadšence a early adoptery. Já osobně se řadím víc k té první skupině.

To je ode mě vše, pokud jsem vás nalákal na moji knihu, díky za váš čas a těším se na případnou odezvu. No a pokud ne, nevadí, budu se těšit zase příště nad reMarkable!