Po dlouhé době jsem se po očku mrknul, co je nového na Apple+ a k mému překvapení jsem zjistil, že relativně nový film od Ridleyho Scotta je k dipozici i v rámci předplatného. Super! Takže ještě objednat pizzu! Když ji kurýr doručil, pohodlně jsem se usadil a netrpělivě čekal, jestli těch 158 minut za to stojí.
Začátek zkrácené verze (Director’s Cut verze má stopáž 270, tu jsem však neviděl) nás vrhne rovnou do období Napoleonovy dospělosti, žádné formování jedné z nejvýznamějších osobností z přelomu 18. a 19. století se nekoná. Nevadí. Asi bych měl na začátku přiznat, že toho o Napoleonovi vlastně moc nevím. Pochopitelně jsme se o něm něco ve škole učili, ale tipoval bych, že jsme mu věnovali maximálně jednu hodinu, a z té jsem si stejně moc nezapamatoval.
Kde začít?
Herce Joaquina Phoenixe, který v tomto epickém opusu Napoleona ztvárnil, si pamatuji pouze z filmu Gladiátor. Je to ostuda, ale nevidím důvod, proč to na sebe vlastně neprásknout. Každopádně mi byl v dnes už téměř kultovním filmu jako postava nesympatický. Což je vlastně dobře, svědčí to spíš o jeho hereckých kvalitách. Musím uznat, že ani zde mě nezklamal. Tentokrát spíš opačně. Nejde jen o fyzickou podobu, ale o způsob, jakým se této role zhostil, navzdory… čtěte dál.
Zpracování resp. děj je na můj vkus zkratkovitý a téměř plochý. Jenže na druhou stranu, shrnout Napoleonův život by vydalo spíš na seriál. Osobně si myslím, že Phoenix nedostal dostatek prostoru, abych s ním začal cítit. Vyjma scény, kdy mu ruský princ zřejmě oprašuje jeho “femme fatale” Josefinu. Nikde jsem nedohledal, na kolik je to fikce, nebo to má nějaké historické základy.
Spíš asi ne.
Trochu mi to připomnělo Oppenheimera, který se mi jinak líbil, přestože o Trinity, respektive o vývoji atomové bomby jsme se prakticky nic nedozvěděli. Jenže v tomto případě jsem to Oppenheimerovi věděl dost na to, abych se v ději příliš neztrácel. Tím netvrdím, že se mi to v případě Napoleona stalo, ale bez znalosti historie, zvláště v případě mladší generace si myslím, že tenhle film spíš zavede k nepřesnému obrazu člověka, který hýbal nejen Evropou, ale v podstatě celým světem.
Obyčejně filmové recenze nečtu dřív, než se na film podívám, abych se nenechal ovlivnit. Neudělal jsem to ani v tentokrát. ale když jsem zjišťoval fakta o obsazení, byl jsem překvapen jeho poměrně nízkým hodnocením. Tentokrát s ním nemůžu souhlasit. Ano, zřejmě to není biják, který si s radostí shlédnete víc než jednou. Nicméně jsem přesvědčený, že tehle film za shlédnutí stojí. V mém případě to došlo tak daleko, že jsem cestou do práce a z práce v metru googlil informace o Napoleonově životě. Podle mě se Rydley Scott příliš zaobírá vojenskými taženími, životními úspěchy i neúspěchy a přitom přehlíží Napoleonův přínos – ať už je jakkoliv kontroverzní – pro novodobou historii. Věděli jste, že Napoleon uskutečnil obsáhlou reformu a vydal nový občanský zákoník, který se stal vzorem pro další evropské země? Já ne. Francouzské právo na něj mimochodem dodnes navazuje. Za svůj život vydal tisíce dekretů, většinou osvíceneských. Byl to mimořádně inteligentní a pracovitý člověk s vizí
Jasně, i Hitler nějakou měl, ale s ním bych ho fakt nesrovnával.
Za vším hledej ženu. Platí to i v případě Josefiny, stejně jako u reálného Oppenheimera. Ridleymu Scottovi vyčítám, že zde dělá z Napoleona především neukojitelného a věčně nadrženého nadsamce toužícího po moci. Přitom v Napoleonově životě byly mnohem zajímavější věci, než jen touha splodit dědice císařské koruny. Možná se to dnes nehodí do krámu, ale byl to především státník, který věděl, co chce. Také obratný diplomat, kterému není proti strsti dát protistraně v přeneseném slova smyslu pěstí. A jak dokázal s tehdejšími monarchiemi zamávat, mě naprosto fascinuje. Navzdory zkratkovému ději a “nic moc” scénáři v hollywoodském podání mě film bavil. Minimálně ve mě vzbudil zájem si o Napoleonovi něco přečíst. Zřejmě je to dáno i tím. že mi trochu připomíná Heinricha Lamberta, také ne černo-bílou postavu v mojí knize.
I přes všechny výhrady vám můžu s klidným svědomím doporučit film shlédnout.
79/100
Bavil mě. Nejspíš vás nevtáhne do děje jako zmíněný Gladiátor, ale stojí za shlédnutí. Jako divákovi neznajícího detailně Napoleonův život ve mně vzbudil zájem se o něm a jeho životě dozvědět víc. Na velkém plátnu bych pravděpodobně ocenil i výpravu, v telce to není úplně to pravé ořechové. Za mě nicméně dobrý.