Když se ohlédnu za předsevzetími pro uplynulý rok, nemám zrovna pocit hrdosti. Kromě jediné věci jsem selhal na plné čáře. Začnu úspěchem. Podařilo se mi shodit bezmála 25 kg. Nejsem na ideální váze (těch 6 kg dám dolů do jara, o to se nebojím) a tuk mám stále vyšší, než bych měl mít. Nicméně mám kompletně vyměněný šatník a cítím se dobře. Pohled do zrcadla kromě toho, že stárnu, už ve mně nevyvolává odpor. To je super.
No a teď k selháním. Druhá kniha je kompletní jen v mojí hlavě. Nesebekriticky jsem přesvědčený, že druhý díl Bez východiska je lepší než ten první, a komu se Klaun líbil, bude z Externisty nadšený. Jenže… Dokud ho nevydám, je to jen mlácení prázdné slámy. Takže: Do konce března dokončím draft, i kdybych měl vypustit duši. Příběh sám o sobě je hotový, poznámek mám dost. Stačí to jen dopsat.
Easy, right?
No, no, no… Tohle bude nejnáročnější projekt roku 2024. Když si vzpomenu, kolik energie a duševních sil mě stálo vydání Klauna, není mi do zpěvu, ale dělám to dobrovolně. Hlavně to chci.
- Z vybraných 6 knih jsem nepřečetl ani jednu – FAIL
- Na certifikaci Salesforce jsme se ani nepodíval – FAIL
- Konečně se dokopat k uceleným znalostem Pythonu – FAIL
- Naučit se framework pro automatizované testování – FAIL
- Zdokonalit se v angličtině – F…?
Vlastně ne, tady jsem asi uspěl, i když nejsem na konci cesty. Každý jeden den jedu Duolingo. Aspoň jednu lekci, která mi nezabere víc jak dvě minuty. YouTube videa a tutoriály už sjíždím bez anglických titulků. Těch víc něž 400 dní v kuse je znát. Udělal jsem z toho atomický návyk. Juchúúú (fakt jsem přesvědčený že tady nám být kroužek, i když není na začátku slova, nevím proč)! Mám tedy dva úspěchy!
Psát všemi deseti. Tohle je podle mě největší FAIL. Od psaní mě zdržuje hlavně moje datlování. Ach jo. Tohle MUSÍM napravit. Pak jsou tu další drobnosti, které jsem si předsevzal a nesplnil, ale ty byly spíš bonusové. Takže ne úplně FAIL.
Ale…
Letos se hodlám pustit do tvorby videí a možná i nějakých kurzů. Jenže mám vůbec co předat? Jsem v něčem dost dobrý na to, abych mohl sdílet nějaké znalosti? Beru to tak, že se aspoň konečně naučím mluvit na veřejnosti. To mi zoufale nejde. Tohle napravím. Musím. Hlavně chci.
Seznam toho, co chci v letošním roce dokázat, když Bůh dá, nemám hotový. Ale těším se na něj. Někdy i cesta je cíl.
Co víc si přát? Peníze? Jo, hodily by se. Utratil jsem nehorázně za vybavení „studia“. Leckdy zbytečně, ale chybami se člověk učí. Beru to jako investici. Hodně jsme s mou nastávající cestovali. To taky nebylo zadarmo. Ale stálo to za to. Zážitky a vzpomínky mi nikdo nevezme.
Možná jedině Alzeheimer. Ideálně později nebo raději vůbec.
Jsem zdravý, moji milovaní také a mám vedle sebe milující, podporující a inspirující ženu. Takže i přes nesplněné cíle vlastně super.
Ať se vám, přátelé a kamarádi, letos daří a hlavně ať jste zdrávi!
